1. smrt
Jmenuji se Uzumaky Naruto, je mi 36 let a jsem svobodný, bezdětný. I když jsem po dítěti toužil, nenašla se partnerka, a když už se našla, dítě se nedostavilo. Mám vystudovanou střední i vysokou školu. Nikdy jsem na vysvědčení neměl 3, hodně lidí si ze mě utahovalo, že jsem šprt, ale u učení jsem většinou strávil 5 hodin týdně… Naštěstí jsou tyhle časy za mnou a já se nyní věnuji stavbě azylového domu. U plánování stavby jsem proseděl hodně let, asi 5… A teď jsi jdu do banky vypůjčit zbývající část peněz na můj dlouholetý sen. Azylový dům. Ano, ano, už jako malý jsem se snažil pomoct lidem a napadlo mě postavit azylový dům. Tohoto snu se držím dodnes.
Vešel jsem do banky a stoupl si k nejkratší řadě. Tvořilo ji asi 15 lidí, ale já mám času hodně. Takže mi nevadil fakt, že tam ztvrdnu nejmíň hodinu. Jak čas plynul, řada se zmenšovala a já byl už druhý v řadě. Tomu pánovi přede mnou to trvalo trochu déle než ostatním a mě chytl amok. Nesnáším takovéhle lidi, kteří se u pokladny baví a potom si stejně nic nevezmou. Nejspíš to bude případ i toho chlápka, protože je na řadě už půl hodiny a nic si zatím nepůjčil a neuskutečnil žádný vklad. Dostávám tik do oka a myslím, že tam na něj začnu řvát. A stalo se: ,,Pane, je tu víc lidí! Nejste tady sám! Nemám čas tady poslouchat váš rozhovor o cikánech, bezdomovcích, bezohledných řidičích, psech a takovýhle věcech!“ Pán se na mě tázavě podívá a z řady vyjde. Konečně jsem se tedy dostal na řadu.
,,Chtěl bych uskutečnit půjčku, chci 100 000 yenů.“ Řeknu a do banky vejde černovlasý muž s šátkem, který zakýval ústa a nos, do očí mu taky nešlo vidět, měl je zakryté černými slunečními brýlemi. Najednou zařval: ,,Všichni si okamžitě lehněte na zem! Tohle je přepadení!“ Začal hrozit zbraní.,, Nic se vám nestane, když nebudete dělat potíže.“ Všichni si okamžitě lehli na zem a muž vybral peníze z první, druhé, třetí, čtvrté pokladny peníze a nakonec došel i k té, u které právě ležím. Vybere peníze a podívá se po svých rukojných. Jeho pohled spočinul na mě v tu chvíli, kdy se začali z venku ozývat policejní sirény. Řekl mi: ,,Vstaň!“ Poslechnu ho a vstanu. Chytne mě za krk a přiloží mi k hlavě pistoli. Začne mě táhnout k hlavním dveřím a oba vyjdeme ven. Policie s ním začne vyjednávat, asi po 15 minutách se dostane na mušku ostřelovačům a namíří mu to na hlavu. Puška se porouchala (neptejte se jak…) a vystřelila. Ucítil jsem jakoby mi někdo něco zavrtal do hlavy. Jakmile ho střelili, střelil i on. Zasáhl mě a já teď padám k zemi. Vidím je policisty kteří ke mně běží a… A už nic.
Komentáře
Přehled komentářů
páááni to bylo supéééér!!!
honééém pokráčo jsem vážně napnutá!!!
juuuu
(Riuu, 29. 4. 2009 23:49)zajímavé!!!!Jsem vážně zvědavá na pokračování!!!!!Honem honem:D
...............
(Iruka sensei, 29. 4. 2009 20:41)
Ježiš, Ježiš!!!!!!
OMJ, no to snad ne!!!!!!!!!!!!
rychle pokračování, nebo se zblázním!!!!
...
(Mono-chan tvoje SB, 29. 4. 2009 16:13)Mrtví už na začátku, jo? No začíná to bejt zajímavý. Už se těším na další díl.
wow
(terkic, 29. 4. 2009 14:48)tak to byl mazec:) moc se mi to líbilo, těším se na další:)
Pokráčo!!!
(Jutaki, 1. 5. 2009 19:03)